Shiant Isles

Šianty jsou malý, neobydlený souostroví v průlivu Minch mezi ostrovem Lewis a skotskou pevninou — tři hlavní ostrovy tmavých bazaltových sloupů a travnatých útesů, které hostí jednu z největších kolonií mořských ptáků v Evropě a byly popsány jejich nejslavnějším majitelem, spisovatelem Adamem Nicolsonem, jako „místo, kde jsem byl v životě nejšťastnější.“ Rodina Nicolsonů vlastní Šianty od roku 1925, kdy je jeho dědeček Compton Mackenzie (autor Whisky Galore) zakoupil za několik set liber, a Nicolsonova kniha Sea Room zůstává definitivním svědectvím o životě na těchto bouřemi bičovaných, ptáky opředených skalách.

Nejvýraznějším rysem ostrovů Shiants je jejich populace mořských ptáků. Během letních měsíců zde hnízdí přes 200 000 párů — papuchalkové si vyhrabávají nory do travnatých svahů Garbh Eilean, alkouni a lomíci se shlukují na bazaltových skalních římsách v tak hustých řadách, že připomínají diváky na stadionu, a fulmáři krouží v návětrných proudech podél skalních stěn s lehkostí letu, kterou může nabídnout jen pták s evolučním náskokem čtyř milionů let. Hustota ptačího života na ostrovech Shiants je ohromující — hluk, vůně a neustálý vzdušný ruch vytvářejí atmosféru biologické intenzity, která činí pozorování ptáků na pevnině v porovnání s tím téměř něžným zážitkem.

Geologie Šiant je stejně dramatická jako jejich ptačí život. Ostrovy jsou tvořeny terciérním vulkanickým sill — roztavená hornina pronikla mezi starší sedimentární vrstvy a zchladla do sloupcovitého čedičového útvaru, který dává útesům jejich mimořádnou architekturu. Sloupce, šestihranné v příčném řezu a vysoké až 50 metrů, připomínají přírodní varhany katedrály — jejich pravidelná geometrie vytváří vzory, které působí spíše jako dílo designéra než geologický jev. Eilean an Tighe, nejmenší ze tří hlavních ostrovů, představuje nejpůsobivější kolonádu, jejíž západní stěna je zdí tmavých sloupců, které se strmě noří do moře.

Minch, průliv, v němž leží ostrovy Shiants, je vodní plocha značné divokosti. Přílivové proudy a víry, které protékají tímto kanálem, vytvářejí náročné mořské podmínky i v létě, a počasí se může měnit s náhlostí, pro kterou jsou Hebridy proslulé. Vody kolem ostrovů hlídkují plejtváci malí, delfíni skákaví a delfíni bělobřiší, zatímco orli běloocasí — znovu zavedení do Skotska po jejich vyhynutí v době viktoriánské — jsou občas spatřováni, jak krouží nad útesy. Nejbližší obydlené komunity — Scalpay na severozápadě a Shieldaig na jihovýchodě — jsou rybářské vesnice, jejichž obyvatelé znají ostrovy Shiants jako orientační body i nebezpečí po celé generace.

Šianty jsou navštěvovány loděmi Cunard a Ponant v rámci plaveb po Skotských ostrovech a Hebridách, přičemž cestující připlouvají na pevninu pomocí Zodiaku na ostrov Garbh Eilean, pokud to podmínky dovolí. Sezóna návštěv trvá od května do srpna, přičemž červen a červenec jsou ideální pro pozorování hnízdění mořských ptáků a nejdelší denní světlo. Vylodění závisí na počasí — exponovaná poloha Šiant znamená, že klidné dny jsou spíše výjimkou než pravidlem, což každé plánované návštěvě dodává skutečný prvek dobrodružné nejistoty.